Publication Laka-library:
Posouzení možnosti zvýšení úrovně jaderné bezpečnosti na zamýšlené dostavbě 3. a 4. bloku Jaderné elektrárny Mochovce (2015)
| Author | Greenpeace, Sirius, WISE, Dalibor Stráský |
 |
2-40-9-90-07.pdf |
| Date | 2015* |
| Classification | 2.40.9.90/07 (SLOVAKIA - OTHER FACILITIES) |
| Remarks | Onlie available at http://xmldemo.hernler.com/pics/atomfrei/882/5/download_001.pdf |
| Front | 
|
From the publication:
Úvod Sovetský projekt elektráren s reaktory VVER 440/213, kterými je vybavena elektrárna Mochovce, vznikal v sedmdesaÅLtých letech, kdy již bylo nevyhnutelné, aby se bezpečnostní standard sovetských reaktoru priblížil standard um uznaÅLvaným v západních zemích. Elektrárny tak byly vybaveny bezpečnostními systémy, které mají zvládnout havárii vyvolanou prasknutím hlavního cirkulačního potrubí primárního okruhu - požadavek obvyklý i u dnešních jaderných elektráren. Predchozí generace elektráren s reaktory· VVER 440/230 není na zvládnutí takové havárie ani projektována (na Slovensku první dva bloky v Jaslovských Bohunicích) a je vedie reaktoru "černobylského" typu považována za nejnebezpečnejší ve strední a východní Evrope. Na rozdíl od již tehdy bežných typu jaderných elektráren západních výrobcu však ani tato tzv. druhá generace nebyla vybavena ochrannou obálkou - kontejnmentem, která má za úkol jednak chrán it okolí elektrárny pred únikem radioaktivních látek a jednak chrán it zarízení pred účinky zvenčí (napr. pád tetadla, tlaková vlna apod.). Jedinou výjimku vytvoril projekt jaderné elektrárny Loviisa ve Fínsku, kde byly tyto reaktory opatreny ochrannou obálkou. Práve finská JE Loviisa je dokladem toho, že již v polovine sedmdesaÅLtých let si byli odborníci vedomi nutnosti opatrit elektrárny s reaktory VVER 440 ochrannou obálkou a bylo známo, jak tento zámer realizovat. Proto je nanejvýš zvláštní, jestliže se v Mochovcích zarízení bez ochranné obálky uvádelo do provozu ješte na konci tisíciletí a počítá se s ďalšími bloky v druhém tisíciletí. Elektrárna byla vybavena místo ochranné obálky tzv. barbotážním systémem, který má za úkol po havárii s prasknutím primárního potrubí potlačit v systému hermeticky uzavrených kobek se zarízením primárního okruhu tlak a teplotu tak, aby nedošlo k destrukci stavby a úniku radioaktivity do životního prostredí. Funkce ochrany pred účinky zvenčí ale není naplnena. Reaktory tohoto typu byly vybaveny krome československých i jaderné elektrárny v SSSR (Rovno 1,2, Kola 3,4), v Maďarsku (Paks 1 - 4), v Bulharsku (Kozloduj 3,4) a v bývalé NDR (Greifswald 5 - 8- výstavba a provoz zastaveny po sjednocení nemeckých státu z bezpečnostních duyodu). Další zarízení tohoto typu se stavelo v Polsku (Žarnóviec 1 - 4), kde ovšem byla výstavba zastavena. Zarízení bylo prodáno I do Fínska (Loviisa 1,2). Finsko muselo z duvodu zvláštních hospodárských vztahu objednat jadernou elektrárnu v SSSR. Finští odborníci ovšem trvali již pri objednávání na požadavku, že klíčová bezpečnostní zarízení budou dodána západními dodavateli podle jejich standard u. Tak byly reaktory vybaveny kontejnmeAtem s tzv. ledovým kondenzátorem podle amerického principu, nové nouzové chladfd systémy a novou regulační technikou ze SRN (Siemens). Rovnež zarízenf dodávaná na Kubu (Cienfuegos 1,2- predpokládané uvedení do provozu 1993 a 1996 nenastalo, stavba z finančních duvodu byla zastavena) byla vybavena kontejnmentem.*) Estimated date